|
Tesne
pred štartom 6. TKM v Unhošti. 6. TŘÍKRÁLOVÝ MARATON - Unhošť, 6. 1. 2007 eN v Unhošti nebol. Story napísali a poslali organizátori. V pôvodnom znení, bez titulkov ju uverejňujeme. Cestu k dvom fotkám nám ukázal Rosťa č. 205 z Prahy. Meno fotografa nepoznáme. Vieme iba jeho nick Sef z fóra behej.com. Unhošť, 6. ledna 2007, 11:55 – na startovní čáře se řadí 86 běžců. Zbývá jim pět minut do startu. 75 z nich je připraveno bojovat s maratónskou tratí, 11 čeká poloviční vzdálenost. Krátké pořadatelské přivítání, střeh připravených fotoreportérů a startujeme! Dav vyráží na první metry a já skoro nevěřím. Pravda, letošní zima zimou zatím není, lyžovat není kde, a tak běžci běhají a využívají našeho závodu k zimnímu testu. Nová trať je ve všech směrech členitější, okruh delší a jejich počet menší. 10 x 4 219,5 metru. První dva okruhy nic neřeší. Od třetího se začíná už něco dít. Dan Kupidlovský s Davidem Kunčarem trhají skupinu a jedou kupředu. Spolu zdolávají metu půlmaratónu, vypadá to na dobrou spolupráci, ale najednou David zastavuje a kvůli žaludečním potížím končí. Osamocený Dan běží s velkým náskokem. Vydrží? Zpomalí? Dá to pod „50“? Cílový čas se zastavuje na 2:48:19, tempo nepatrně nad 4 minuty, v chladu a sílícím větru paráda. Boj o celkové druhé místo vyhrává Tomáš Ulma – současně nejrychlejší čtyřicátník. Krátce po něm přibíhá třetí v pořadí, Miloš Lambert. Asi tak půl metru chybí Michalu Pinknerovi, aby pokořil hranici 3 hodin. V další věkové kategorii potvrzuje roli favorita čerstvý padesátník Honza Flídr. Dlouho se držel v popředí s těmi mladšími, zvolnil až v závěru. Obdobná situace je u nejstarších mužů. Pavel Pochobradský bezpečně kontroluje svou vedoucí pozici a s přehledem zdolává 4 hodinovou hranici. Stále ještě bojují 3 statečné ženy. Dlouho to vypadá, že Pavlína Procházková protne cílovou pásku v čase začínajícím trojkou, ale únava, protivítr, chlad dělají své a výsledný čas je 4:20:21. Nevzdávají to ani Dagmar Hůrková s Martinou Němečkovou. I ony jsou za chvilku v cíli. A když doběhne Honza Berounský, závod končí. Hotovo, spočítáno, nejlepší a vylosovaní v tombole odměněni. Letošní Tříkrálový s přívlastkem mezinárodní – startovali zde Šaňo Simon ze Žiliny, Andras Maczó z Futapest clubu Budapešť a Giorgio Gamba z Atlético Isolo Elba – je za námi. Dáváme si ahoj s Ivo Zejdou, posledním maratóncem, který odchází na vlak, loučíme se s přáteli ze Sokola Unhošť a jedeme domů. Jsme trochu unaveni, ale spokojeni. A vy? Klidně napište, co se Vám nelíbilo, co lze zlepšit, udělat jinak, postřehy, připomínky. My se budeme těšit, až se opět v příštím roce nebo na jiném závodě s Vámi setkáme. Zdeněk Kučera s rodinou, přáteli-pořadateli
Medzi
štartom a cieľom Pokračuje Jiří Pucholt - Ben: Navážu na Zdeňkův komentář k závodu, který se týká víceméně průběhu. Ten já jsem nějak nestačil, bohužel, z důvodu jiné činnosti sledovat . Rád bych se v tomto příspěvku zamyslel nad minulostí, přítomností a budoucností našeho závodu. Závod, už jsme několikrát psali, vznikl v roce 2002 původně jako jednorázová akce k mým maratónským narozeninám (42 let a 195 dní), které vycházely na 7.1.2002. Rok přede mnou měl tyto narozeniny ve stejném termínu Vl.Urbanec – z tohoto se vyvinul Kladenský maratón, který se posunul do teplejších dní . Toho památného dne 6.1.2002 se postavilo na start 18 odvážlivců, kteří při teplotě -10 C a zasněžených silnicích vyrazilo na 20 okruhů. Vyhrál Tomáš Ulma v čase 2:53:36 . Tím jsme myslili, že je vše vyřízeno. Ovšem některým z těchto bláznů se tento šílený nápad zalíbil a vynutili si pokračování. Tím se začala psát historie a pokračovala dalšími 4 ročníky na této trati se startem a cílem u fotbalového hřiště a vyhodnocením v hospodě Na hřišti. Ročník v roce 2005 nám vyšel i na Nový rok s účastí 29 závodníků. Letos, protože začala rekonstrukce naší nejdelší ulice, jsme hledali nový okruh. Zázemí bylo jasné – Sokolovna. Start a cíl před Sokolovnou. Ale kudy vést trať, kolik okruhů? Otázky na jaře, v létě nebo na podzim vcelku jednoduché. Ale jak v zimě? Zde hraje hlavní roli nevypočitatelné počasí. Na konec padlo jednoznačné rozhodnutí - 10 x 4219,5 m, také z důvodu lepšího počítání kol . Výhoda byla, že na silnici směrem z Unhoště bylo možno doměřit přesné metry. Co se týče budoucnosti, další ročníky zůstanou už i nadále zde na této trati, na starou trať už se vracet nebudeme . Výhoda je mimo jiné, podle mého názoru, velmi dobré zázemí. I když bohužel sprcha je mimo budovu, ale plánujeme udělat sprchový kout přímo v Sokolovně. Další novinka, kterou už můžu slíbit, bude možnost nouzového přenocování ve spacím pytli v Sokolovně před i po závodě. Asi odpadne tombola, ta byla z důvodu, aby každý si od nás něco odvezl, ale pravděpodobně budeme něco dávat při prezenci. Úroveň občerstvení během závodu a po závodě, doufám že udržíme. Tímto bych se rád omluvil za to, že celkové výsledky po doběhu nebyly k dispozici. To budeme muset do příštích ročníků napravit. Tento závod a pochopitelně i další závody, které ve spolupráci se Zdeňkem pořádám, jsou pochopitelně pro běžce, takže bychom rádi na našem webu www.sokolunhost.estranky.cz (pokud nejde spojení, tak www.estranky.cz a do vyhledávání sokolunhost) vyprovokovali nějakou diskuzi. Vítány jsou hlavně kritické poznámky ke zlepšení naší další práce . Rád se s Vámi potkám na dalších našich závodech, které v rámci Běžeckého poháru k oslavě 120 let Sokola v Unhošti a 100 let postavení Sokolovny v Unhošti pořádáme: 31.3 – Cross Roesslera – Ořovského 6.ročník Tříkrálového maratónu je již za námi, ať žije 7.ročník Závěrem poděkování všem, co nám nějakým způsobem pomohli: Městký úřad a Městská policie v Unhošti a pochopitelně všem účastníkům běhu a 7.1.2008 ve 12:00 se na startu před Sokolovnou s vámi všemi těším na viděnou. Jiří Pucholt – Ben, Unhošť 7.1.2007 |
